Mission Impossible

Ano, moje momentální pocity po dvou týdnech na fakultě by asi nejvýstižněji popsal název tohoto filmu. Vypadá to, že tento rok (třeba taky jen semestr nebo měsíc) bude více než dobrodružný, akční a napínavý. No zkrátka slušnej thriller a já v hlavní roli. :D

Kreslíme :D

Na stole mám nepřehlednou kopu učebnic a vlastně ani pořádně nevím, kterou otevřít dřív. Měla bych se učit horní končetinu, no vlastně už i dolní a umět obecnou anatomii, vlastně půlku Čiháka :DD (fossa, fovea, tuberculum, tuberositas, processus margo, crista, sulcus, caput, corpus, condylus… teď jsem si to hezky procvičila  :D), začít louskat Mazánkovu propedeutiku, cytologii a histologické techniky, vyplňovat protokoly z biofyziky a chemie, anebo začít šrotit první deklinaci?? Help me please! :D

Přestože počítáte s tím, že to bude náročný a kdesi cosi, tak je to prostě šok a navíc po čtyřech měsících nicnedělání váš mozek prostě zleniví a odmítá spolupracovat. Takže teď jsem ve fázi zvykání si na nálož učiva a vůbec na nový způsob života bez rodiny, spolužáků ze střední, na Prahu a její městskou dopravu. Ale díky bohu za spolubydlící a nové spolužáky, protože víte, že v tom nejste sami a můžete se vzájemně utěšovat! Tímto zdravím Bloncku a její instastory s patologií. :D Do budoucna tedy doufám, že se všechno urovná, začne dávat smysl a já si nebudu připadat tak hloupě jako na prvních cvikách z anatomie.

Má to samozřejmě i pozitiva, takže konec fňukání! Můžete chodit v plášti, teda dokonce musíte, bombardujete tak své okolí selfíčky, snapujete a připadáte si strašně důležitě. Chlubíte se svým prvním sádrovým zubem, se kterým jste se patlali dvě hodiny, a ve finále vám je řečeno, že je to spíše veverčí zub. Snažíte se chrlit latinská sousloví či spíše zaklínadla. Můžete chodit do menzy (protože to zní líp než jídelna), kde je překvapivě dobrý poměr ceny a chuti. Téměř běháte po Albertovských schodech, protože přesun z Kateřinský do Purkyňáku jinak ani není možný, kalorie tak spalujete sami a téměř bez výčitek si pak dáte dortík a k tomu i to kafe že jo. :D Navíc si tvarujete pozadí! A na úvod si samozřejmě střihnete uvítací party!

Předměty v ZS:

Anatomie

Stěžejní předmět a největší strašák, noční můra! Sakra, je toho tak moc, že nad tím radši nemá cenu přemýšlet. Učit se průběžně a poctivě, abych pokořila hranici 70% u „pána zla“, bude velký oříšek. :D  Týdně máme dvě přednášky a jedno 135 minutové cviko.

Histologie a embryologie

Kdo si rád pospí, pláče. Být v 7 na Purkyňáku a k tomu duchem přítomen je trošku nadlidský úkol, ale na přednášky paní docentky se prý vyplatí chodit. Praktika jsou v rotundě, kde sedíte u mikroskopů, těžko něco identifikujete a ze změti růžové a fialové se vám točí hlava. Histola to bude taky boj. :D

Jinak ve čtvrtek 20. máme imatrikulaci, což znamená žádná výuka. Jenže na ústavu jsou tak hodní a nechtějí nás ochudit o učivo, které bude v testu, tak můžeme dorazit na dvě hoďky mikroskopovat a pak hned do Karolina. Kdo by nechtěl sedět u mikroskopů v šatech a oblecích? :D

Preklinické zubní lékařství

Jediný zubařský předmět, který se dělí na přednášky a praktika ve fantomárně, vedle fantomů zatím jen sedíme, protože kreslíme a modelujeme.  Je osvěžují zaměstnat kromě hlavy i ruce. :D Průběžné testy jsou samozřejmostí, ten první byl ze značení a morfologie zubů.

Sádrový pravý horní první řezák

Základy lékařské terminologie (latina)

Zatím nejnudnější předmět, v době oběda a vyučují je bohužel uspávající. S latinou jsem doposud neměla tu čest, tak uvidíme, jak to půjde. Na konci semestru skládáme zkoušku písemně.

Biofyzika

Fyzika to nikdy nebyl můj šálek čaje, přednášky jsou bohužel pozdě odpoledne, ale pan docent je opravdu vtipný, chápete… :DD Zajímavá jsou cvičení, kde máme kolečko po různých vyšetřeních, např. EKG, spirometrie, pulzní oxymetrie atd.

Lékařská chemie a materiály v zubním lékařství

Skládá se ze 45 minutových přednášek, zatím bych řekla, že se tento čas dá strávit smysluplněji, ale uvidíme, seminářů, které trvají 90 min a konečně z praktik v laboratoři. Na prvním jsme vytvářeli otisk chrupu. Zakončený bude zkouškou, kvadruplet otázek z obecné a fyzikální chemie, organické, anorganické chemie a stomatologických materiálů.

Tělesná výchova

Je fajn sebou hejbnou, protože donutit sebe samotnou, to mi moc nejde. :D Sice je tělocvik až na samým konci Prahy v Hostivaři a dojet zpátky na Kateřinskou je fuška, ale jsem za něj opravdu ráda. Uvidíme, co budu říkat zhruba za měsíc, kdy mě čeká plavání, který má být v pondělí ráno, od půl 8 a navíc v tom nejhorším ročním období. :D Teď momentálně mám posilku/fitness, není od věci zpevnit svojí tělesnou schránku. :D

Já jsem se totálně vyčerpala, doufám, že jsem potenciálně uchazeče příliš neznechutila, je to hodně subjektivní a každý to samozřejmě cítí úplně jinak. Držte mi palce!

DOBROnice 2016

Na úvod pár mých postřehů.

1.  Počítejte s tím, že se pramálo vyspíte
2.  Popíjí se každý večer, takže zásoby vlastního ethanolu nejsou na škodu 
3.  Sezení se studentskými tutory vám dají nejvíc, tak si připravte kupu (ne)hloupých dotazů
4.  Spravit se asi vzhledem ke sportovním aktivitám nestihnete, ale zdejší jídlo je fakt dobré
5.  Pro závisláky - lze se zde připojit na wifi

Do Dobronic můžete dorazit vypravenými autobusy z Albertova, popř. po vlastní ose. Sportovní areál UK se nachází cca 9 km od Bechyně a je velmi dobře vybaven. V roce 2002 ho zničila voda, a tak univerzita investovala nemalé peníze k jeho obnově. Chatky jsou fakt pěkné, nejčastěji po třech, možnost je, myslím, i po dvou.

Já jsem se tedy účastnila druhého turnusu, který je obvykle společný pro zubaře a bakalářské obory. Rozhodně zde převažovalo něžné pohlaví, ale mezi námi zubaři bylo i 9 kluků, což podlé mého není úplně málo. Jen poměr přijetí na průměr a přijímačky je poměrně děsivý, snad 30 ku 13.

Něco k programu, který byl poměrně nabitý a prostoru pro volno je zde opravdu málo. Mimo sportovní aktivity (volejbal, florbal, softbal, kruhový trénink, tenis... a protože naše počasí bylo na jedničku, vyjeli jsme dokonce i na kánoe) nás čekala sezení se studentskými tutory i "zkušenějšími" MUDr. tutory, se kterými jsme si, my zubaři, povídali celkově o stomatologii, jak se pozná dobrý zubař, poznatky z praxe atd. Poměrně záživná byla přednáška o dentální hygieně, byli jsme obdařeni kartáčkem, pastou a sadou mezizubních kartáčků. Dokonce na každého z nás koukli a řekli případné chyby. Řeknu vám, čistit si zuby před někým, kdo se vám dívá přímo do pusy je dost divný. Sama za sebe bych vypíchla ty potvory mezizubní kartáčky, člověk nesmí být líný si s nimi pohrát!

A ještě nesmím zapomenout na výuku první pomoci, která probíhala hlavně formou simulací. Když se do toho opravdu položíte, tak simulovaná autonehoda je opravdu zážitek, poměrně nepříjemný, ale rozhodně se vám to vryje do paměti lépe než pouhá slova. Asi v tomto duchu. „Řekni mi, já zapomenu. Ukaž mi, možná si to zapamatuji. Nech mě si to zkusit a já to pochopím.“ 

A taky resuscitovat Andulu 10 minut není žádná sranda, zkusil si to každý a to pěkně stylově do rytmu písničky Stayin´ Alive od Bee Gees. 

Náš denní rozpis

1. večer

Seznamování v rámci naší zubařské skupiny, hráli jsme různé hry, které se v postupem času změnily ve flašku a podobně. Taky jsem byli šokováni seznamem knížek do prváku. :D

2. večer 

Společný táborák dokonce i s kytarou a hudbou.

3. večer

Legendární přecházení přes jez do hospody k Holanďanovi. Prostředí pěkné, fotbálek i kulečník, ale obsluha nepříliš příjemná. Jo a zavírají o půlnoci. 

Určitě se vyplatí na dobronický seznamovák jet - super prostředí, atmosféra, jídlo a to hlavní, poznáte svoje nové spolužáky, a začátek školy tak bude o něco míň stresovější, nebo tedy alespoň doufám. 

A ještě jedna poznámka, buďte na sebe opatrní, dojezd ZZS do Dobronic je prý 45 minut. :D

Upsala jsem se!

Je to oficiální, jsem studentkou prvního ročníku zubního lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. 

Přemýšlím, zda-li to budu moct říci i po prvních měsících školy a prvním zkouškovém, doufám, že ano, na nejhorší zatím myslet nebudu! :D Ale sama sobě slibuji, že do toho dám všechno a tu horu učení prostě pokořím. :D

Zápis proběhl bez větších potíží, i index jsem dokázala vyplnit, i když ruka se mi třásla a písmo vypadá jak od prvňáka. Tak teď už jen Dobronice, pro zubaře  termínově 23. - 26. 8., na které se moc těším (jasně, mám i obavy), ale to já ze všeho nového. Konec srpna bude ve znamení nových informací (určitě velmi důležitých), zážitků a konečně poznám své nové spolužáky možná přesněji spolubojovníky. :D

Druhá stránka s přeci jen více "zubařskými" předměty

A teď zase zpátky k nicnedělání. Užívejte si léto a prázdniny, které jsou slovy naší češtinářky ZASLOUŽENÉ! 

Konec střední a medicína na zkoušku

Je to za mnou! Hlavní kámen, který mi stál v cestě, jsem úspěšně odvalila. Mám na mysli maturitu, na kterou budu ráda vzpomínat, hvězdy mi byly nakloněny, a já si vytáhla dobré otázky. Radost jsem měla z první podotázky z biologie - genetika člověka. Genetika mi přijde jako nesmírně zajímavá věda, tak doufám, že budu mít podobný názor i po bližším seznámení, že mé nadšení neopadne, protože teď na gymplu to byl jen takový příjemný letmý dotyk. Druhá byla o poznání horší - strunatci, ale nějak jsem to dohromady dala. Nakonec otázka z botaniky mě minula, za což jsem byla nesmírně ráda, jelikož s kytičkami moc velká kamarádka nejsem. Takže na farmacii bych asi hodně brečela :DD Tímto zdravím kamarádku, budoucí Hradečanku. :D

Jednička na zkoušku

Ve čtvrtek 9. 6. jsem se vydala do matičky Prahy, takže něco málo o slibované akci Jednička na zkoušku (odkaz). Spíše jen krátce, protože to sepisuju až teď, já hloupá. :D
Všichni s "nadpozemskými" průměry :D jsme se sešli v posluchárně Anatomického ústavu, kde došlo k oficiálnímu zahájení z úst děkana fakulty. Všichni jsme jako prvňáčci způsobně seděli, plni očekávání, co nás ten den čeká. Byli jsme rozřazeni do skupin, každá skupina měla své průvodce v podobě starších studentů. Zubařská skupina byla pouze jedna a měla trošku odlišný program. Jako první pracoviště jsme, jinak asi ani nelze :D, navštívili Stomatologickou kliniku v Kateřinské ulici, kde jsme byli seznámeni s výukou zubařských předmětů, poseděli u fantomů a snažili se něco spatřit v ústech fantoma, na kterém probíhala jakási demonstrace vrtání. Myslím, že nám to nahnalo strach, tedy alespoň mně, jelikož začínám pochybovat své šikovnosti a zručnosti. Sama sebe uklidňují, že to bude dobrý, kdyžtak po večerech budu vrtat do skořápek vajíček :DD Myslím, že všeobáci měli místo toho kauzuistický seminář, který tedy nemůžu hodnotit. Následně jsme se přesunuli opět do Anatomického ústavu, konkrétně do muzea. Já osobně bych to shrnula asi tak, že povídání pracovníka ústavu jméno opravdu netuším bylo 100x zajímavější, poutavější a hlavně zábavnější než všechny tamní exponáty. :D Byl to opravdu sympaťák, ale zubaře prý neučí. Tak snad i ten, kdo bude mít na starosti zubaře, bude podobně sympatický a vtipný. Jako třetí nás čekala biochemie, která utekla opravdu rychle, prošli jsme asi 6 stanovišti o biochemických dějích v těle, vzpomínám si na určení hladiny cukru v krvi nebo na vyšetření přítomnosti krve v moči. Pak jsem začínala bojovat s únavou a bolavýma nohama, navíc se ozval i můj neuspokojený žaludek, takže poslední pracoviště jsem "protrpěla", byla jsem ráda, když nás konečně propustili na světlo ven. Jednalo se o zobrazovací metody a především výzkum, kde používají laboratorní zvířata jako myši a potkany. Pro mě to bylo takové sci-fi, těžko pochopitelné, ale zápal pána, který nám o tom vyprávěl, byl neuvěřitelný.
Celkově bych celý den hodnotila určitě pozitivně a přínosně, přesto jsem čekala něco víc, to ale bylo asi mou enormní natěšeností. Jinak fajn byli starší studenti, kteří ochotně odpovídali na naše dotazy, leckdy trošku stupidní. :D Doufám, že i my budeme mít super, nebo alespoň dobrý kolektiv, a budeme si poskytovat všechny možné i nemožné materiály, jak je prý mezi zubaři zvykem.

Závěrem

Konečně všechny oficiality spojené se střední mám za sebou, i neoficiální mazec :D, a mám teď kopu času, což je zatím nezvyk, na který si ale půjde rychle zvyknout. :DD

Určitě se nehodlám nic učit, spíš bych se chtěla tak vnitřně obohatit (tj. vzít si knížku Konec prokrastinace k srdci), cestovat, procvičit angličtinu, načerpat síly, získat do zásoby spoustu zážitků, ze kterých já pak dokážu žít další půl rok :DD, a přivydělat si na brigádě.

Jako doopravdy můj první blogovej příspěvek??

Sama tomu nemůžu uvěřit, ale proč si nezaložit blog těsně před maturitou :D. Jo, prokrastinace je mrcha největší. A taky je teda pravda, že už jsem to měla dlouho v hlavě. Tak proč to odkládat. Kdybych takhle uvažovala pořád.

Jsem středoškolačka, vlastně "skoromedička", které chybí poslední krůček k tomu, aby se stala součástí 1. LF UK a taky studentkou zubního lékařství, a to ústní maturitní zkouška, prej formalita, ne to sem nechci psát, nebo neodmaturuju. No a protože jsem se celých osm (jako fakt osm? neuvěřitelný) let nekopala na gymplu do zadku, tak se mi povedlo mít slušnej průměr, na základě kterýho mi přišlo rozhodnutí o prominutí přijímacích zkoušek, jupí jej.

A protože mi přijde škoda, že zubařských blogů je fakt málo, tak jsem se rozhodla tady sepsat moje zážitky, dojmy, prostě všechno ohledně studia a taky mé maličkosti. :D

V nejbližší době by mě měla čekat akce Jednička na zkoušku, o kterých bych mohla napsat svůj první pořádněj příspěvek.

Tímto také zdravím všechny ostatní medický blogery a blogerky, doufám, že mezi vás zapadnu a že se mi bude dařit alespoň trochu pravidelně přidávat příspěvky, taky doufej, že to bude někdo číst.

PS: Všem hodně štěstí a pevné nervy jak při maturitě, zkouškovém, tak hlavně při přijímačkách!